Přečtete si články, které Vás zajímají

Klub

Historie a současnost TJ Sokol Karviná

Historie TJ Sokol Karviná

Počátky a vznik

Počátky sokolského hnutí spadají do šedesátých let 19. století. Zakladatelem Tělocvičné jednoty pražské a jejím náčelníkem se stal tehdy třicetiletý doktor filozofie Miroslav Tyrš. Spolu s ním se na vzniku podílela řada významných osobností např. Jan Neruda, Karolina Světlá, Josef Mánes aj. Název „Sokol“ dostal spolek roku 1864, prvním starostou se stal spoluzakladatel, obchodník Jindřich Fügner.

Na Moravě byla první tělocvičná jednota založena na počátku roku 1862 v Brně. Jejím starostou se stal lékař a univerzitní profesor MUDr. Jan Helcelet. Postupně pak sokolské jednoty vznikaly např. v Polsku, Slovinsku, Švýcarsku či v Austrálii.

Od samého počátku plnil tělovýchovný spolek úkoly pedagogické – vychovával budoucí učitele tělocviku a zároveň fungoval jako protiváha k tělocvičným spolkům německým. Za hlavní principy lze označit vzájemný bratrský a sesterský vztah všech členů, kázeň, síla, činnost a vytrvalost, láska ke svobodě a vlasti.
Do 90. let 19. století se datují první zmínky o utváření sokolských jednot v oblasti Těšínska. Chronologicky první bylo v roce 1895 založení TJ Sokol Orlová.

 

Vznik sokolské tělovýchovné jednoty na Karvinsku souvisel se složitou národnostní situací na konci první světové války. Dominantní úlohu sehrály především napjaté česko-polské vztahy na začátku dvacátých let 20. století. Karvinnský tělovýchovný spolek vznikl jako pobočka TJ Sokol Orlová 9. listopadu 1919. Ustavující valné hromady se zúčastnilo 45 mužů a 11 žen, historicky prvním starostou se stal řídící učitel karvinnské české školy Antonín Krůta a místostarostou důlní Čeněk Vančura.

Léta dvacátá

Na počátku roku 1920 měla karvinnská pobočka ve svých řadách 54 mužů a 14 žen. Část z nich se zúčastnila VII. všesokolského sletu v Praze. Na konci téhož roku již členská základna čítala 78 mužů a 25 žen, bylo proto na Moravskoslezskou župu sokolskou zažádáno o osamostatnění.

Ustavující valná hromada samostatné TJ Sokol Karvinná se uskutečnila 13. března 1921, k tomuto datu je uváděn počet 103 členů. Součástí jednoty byla rovněž spolková knihovna, divadelní kroužek a vzdělávací odbor.

 

V roce 1923 byl za Antonína Krůtu, který se na sklonku roku 1922 vzdal funkce starosty, zvolen do vedení jednoty František Podolka. V témže roce byla jako pobočka Sokola Karvinná zřízena jednota ve Starém Městě u Fryštátu (dnešní součást Karviné), která pod křídly ochranitelské organizace vydržela až do svého osamostatnění v roce 1927.

19. června 1927 došlo k vůbec prvnímu veřejnému cvičení TJ Sokol Karvinná od jejího osamostatnění. Cvičení proběhlo na vlastním cvičišti za účasti 58 mužů, 28 žen, 22 dorostenců, 51 dorostenek, 47 žáků a 46 žákyň. V září 1928 byla vlastním nákladem jednoty započata stavba nového kina. Budova s kapacitou 600 míst byla dokončena již na konci téhož roku. Pojmenována byla „Central“ podle umístění v centru města. První veřejné promítání v novém kině se uskutečnilo 2. února 1929 a ročně se zde odehrálo na 300 představení pro širokou veřejnost.

 

Léta třicátá

30. léta 20. století se nesla ve znamení globální hospodářské krize. I přesto v roce 1934 vedení jednoty rozhodlo o stavbě nového sokolského koupaliště. Pozemek jednotě zapůjčil dr. Larisch-Mönnich a stavba s celkovými stavebními náklady 162 375 Kč byla v červenci téhož roku slavnostně otevřena pro veřejnost.

Druhá polovina 30. let se nesla v duchu národnostních nepokojů. Po mnichovských událostech v září 1938 a následné polské a německé okupaci Těšínska byla jednota zrušena a její majetek zabaven. Ve vedení výkonného výboru jednoty stáli do vypuknutí 2. světové války postupně tito starostové: Antonín Krůta (1919–22, 1925–28), František Podolka (1923–24), Oskar Kučera (1929–36), Valentin Valeček (1937–38).

 

Během války byla TJ Sokol Karvinná, podobně jako celá sokolská organizace, rozpuštěna a nucena setrvat v ilegalitě. Členové jednoty byli mnohdy vystaveni postihům a několik z nich v důsledku válečných útrap zahynulo.

Období po válce roku 1945

TJ Sokol Karvinná byla obnovena prvním poválečným zasedáním valné hromady 10. června 1945, za přítomnosti 44 členů. Na schůzi byl zvolen prozatímní výbor v čele se starostou Josefem Radvanem. Ihned po obnovení činnosti se TJ Sokol Karvinná domáhala navrácení majetku, který jí byl během nečinnosti zestátněn. Jednalo se především o kino Central, které však trvale zůstalo majetkem státu.

 

15. července 1948 byly zprovozněny pod hlavičkou Sokol Karvinná – tenisový odbor – 4  antukové kurty. V zimě pak fungovaly dvorce jako veřejné kluziště. Postupně opět narůstala členská základna, k 31. prosinci 1947 bylo evidováno 365 členů jednoty (226 mužů a 139 žen).
Rok 1948 byl pro TJ Sokol Karvinná osudový. Jeho další činnost ovlivnil především únorový převrat spojený se sjednocením tělovýchovy. Týmž rokem končí také zápis v kronice TJ Sokol Karvinná. Sjednocení tělovýchovy a následná „obroda“ Sokola způsobily téměř půl století odmlčení sokolské činnosti nejen v Karviné, ale v celé republice.

 

Rok 1948 byl zásadní také pro město Karvinná. Když bylo zřejmé, že stane obětí poddolování, začalo se s hledáním nového pojmenování. Z několika návrhů (např. Fučíkovany, Horníkov ) zvítězila současná podoba názvu - „Karviná“. Další významnou změnou bylo správní i faktické sloučení nové Karviné s (do té doby samostatnými) okolními obcemi – Fryštát, Darkov, Staré Město a Ráj (později byly připojeny ještě Louky nad Olší).

 

Obnova činnosti po roce 89

Ke znovuobnovení činnosti TJ Sokol Karviná došlo na první výborové schůzi, která se konala 31. prosince 1991 na Městském úřadu v Karviné a na první valné hromadě, která se konala 24. dubna 1992 za účasti 21 členů (ke dni konání valné hromady měla jednota 41 členů). Již dříve byl jako starosta jednomyslně zvolen Mgr. Emil Hamrus. Místostarostou byl zvolen Jindřich Licek, který se od vzniku nové sokolské kroniky v lednu 1995 stal prvním kronikářem. Hlavním úkolem nového vedení bylo majetkové vyrovnání, navýšení členské základny a modernizace cílů jednoty.

 

Důležitou událostí roku 1995 bylo přijetí dorosteneckého oddílu basketbalu. Ten přešel pod křídla karvinského Sokola i s trenéry Romanem Hamrusem a Dušanem Stromkem z   TJ ČSA Karviná. Oddíl byl zařazen do oblastní soutěže a hned v prvním ročníku obsadil 1. místo. Na konci téhož roku měla jednota 30 mužů, 32 žen, 13 dorostenců a 15 žáků.

 

Milénium - rok 2000

V  roce 2000 se obnovila jednání s házenkářským oddílem TJ Kovona Karviná. Jednání byla úspěšně uzavřena k 31. prosinci téhož roku. S připojením 4 družstev dívčího a ženského házenkářského oddílu se navýšil i počet členů jednoty. Ten čítal k 31. prosinci 149 členů (60 žen, 29 mužů, 19 dorostenek, 8 žáků a 33 žaček).

 

Rok 2001

Rok 2001 byl rokem výročním. Uběhlo 80 let od založení samostatné jednoty TJ Sokol Karvinná a 10 let od zahájení činnosti sjednocené TJ Sokol Karviná. Po Mgr. Emilu Hamrusovi, který vedl TJ Sokol Karviná od jejího vzniku v roce 1991 a který se nově stal jednatelem jednoty, převzal vedení Sokola jeho syn, Mgr. Roman Hamrus. Kromě ženské a dívčí házené bylo pro jednotu významnou událostí obnovení basketbalového oddílu. Činnost zahájilo družstvo mladších žáků pod vedením stávajícího starosty Mgr. Romana Hamruse. K 31. prosinci 2001 měla TJ Sokol Karviná 159 členů (29 mužů, 60 žen, 19 dorostenek, 18 žáků a 33 žaček).

 

Rok 2002

V roce 2002 se pod křídla Sokola Karviná vrátil oddíl basketbalu mužů. Výrazného úspěchu dosáhlo házenkářské družstvo starších žaček, které zvítězilo v celorepublikových přeborech ČOS v Písku. K tomuto roku zastřešovala TJ Sokol Karviná tyto oddíly: oddíl sokolské všestrannosti žen a mužů, oddíly výkonnostního sportu (házená a košíková) a oddíl rekreačního sportu (nohejbal a odbíjená).

 

Rok 2004

Na výroční valné hromadě 11. února 2004 se s aktivní činností rozloučil místostarosta a kronikář TJ Sokol Karviná Jindřich Licek. Po jeho odchodu se místostarostou stal Vladimír Jančošek a funkci kronikáře převzal bývalý starosta obnovené karvinské jednoty Mgr. Emil Hamrus.

 

Rok 2006

V roce 2006 se dorostencům basketbalového oddílu TJ Sokol Karviná podařilo přes baráž probojovat do 1. dorostenecké ligy.

 

Rok 2007 - 2008

V sezóně 2007–2008 měla TJ Sokol Karviná již 9 sportovních oddílů, z nichž 1. dorosteneckou ligu v házené hrály mladší dorostenky, 2. ligu družstvo žen, 1. ligu v basketbalu hráli mladší i starší dorostenci.

 

Na počátku roku 2008 měla členská základna 229 členů – 151 členů odbor sportu (basketbal + házená); 78 členů odbor sokolské všestrannosti (nácvik hromadných skladeb, zdravotní tělocvik, nohejbal, stolní tenis). Novinkou byly organizační změny ve volebním systému jednoty. 17. valnou hromadou, konanou 11. března 2008, se účastnický a s ní i volební systém změnil na delegátský.

 

Rok 2009 - 2010

V roce 2009 se mohl Sokol, konkrétně oddíl basketbalu, pochlubit titulem mistra České republiky v kategorii U20. Tým byl veden trenéry Mgr. Romanem Hamrusem a Mgr. Petrem Šupolem. Výrazná změna proběhla v oddíle házené u družstva žen, kde začal vypomáhat zkušený reprezentační trenér Jaroslav Hudeček.

 

V sezóně 2009–2010 se basketbalová U20 opět stává mistrem České republiky a obhajuje tak své prvenství z předešlé sezóny, tentokrát dokonce bez jediné porážky. V tomto roce je úspěšné i družstvo mužů, které vybojovalo historický postup do 2. ligy.

 

Rok 2011

Rokem 2011 končí dosavadní zápis Kroniky TJ Sokol Karviná. Ta pod svými křídly aktuálně sdružovala 262 členů, z tohoto počtu připadal na oddíl házené 100 členů, oddíl basketbalu 80 členů a sokolskou všestrannost 82 členů.

 

Současnost TJ Sokol Karviná

Rozhovor s Mgr. Romanem Hamrusem, ředitelem Základní školy a Mateřské školy Majakovského, Karviná a stávajícím starostou TJ Sokol Karviná.

1. Do jaké míry se dle Vašeho názoru změnil chod TJ Sokol Karviná proti minulosti? V čem tyto změny spočívají? Snažíte se v něčem navázat na předchozí tělovýchovnou tradici?

Současná tělovýchovná jednota samozřejmě z historické myšlenky Sokola, ve smyslu dobrovolného demokratického spolku, vychází. Mým úkolem, jakožto starosty, je však rovněž se od historie částečně oprostit, zaměřit se primárně na mládež a profesionalizaci sportovních činností v oddílech házené a basketbalu.  Jak ale přesně se za 15 let mého působení v čele naší organizace její chod změnil, by spíše měli posoudit jiní.

 

Z mého pohledu byl prvním důležitým mezníkem hned můj první rok ve funkci, tzn. rok 2001, kdy pod křídla TJ Sokol Karviná přešel z bývalé TJ Kovona oddíl házené dívek a následně pak vznikl oddíl basketbalu.  Pro mě, v minulosti aktivního sportovce a trenéra, byl vztah k závodnímu sportu bližší než k problematice historie, proto jsem svou pozornost zaměřil především tímto směrem. I přes důraz na současnost jsem však pochopitelně rád, že svou činností jistým způsobem navazujeme na tradici demokratického spolku, který byl v letech 1948–89  komunistickým režimem zakázán a jehož činnost se v roce 1990 obnovila.

2. Jakou roli hraje specifikace regionu?

Obávám se, že specifikace našeho regionu hraje roli zásadní.  Moravskoslezský kraj, v našem případě konkrétně Ostravsko-Karvinská oblast, je regionem, kde je nižší úroveň vzdělanosti občanů a řekl bych i menší vrozený smysl pro zodpovědnost a vlastní samofinancovatelnost. Tyto faktory pochopitelně svou roli hrají. Na druhou stranu je zde ale i prostor, kdy se náš region může před zbytkem republiky „ukázat“, předvést svá pozitiva a modernizovat se. Já věřím, že budoucnost bude pozitivní.

 

Ale zcela objektivně – hlavním problémem, který vnímám, a to z hlediska regionu jako celku, nikoli pouze Sokola samotného, je problematika těžby uhlí a ekonomická situace společnosti OKD, resp. jejích zaměstnanců. To je pro nás velkým problémem, protože je pochopitelné, že pokud se lidé budou stěhovat za prací pryč, může dojít i k následnému odlivu členské základny, to v důsledku znamená úbytek hráčů basketbalu, hráček házené, trenérů či činovníků, kteří se o chod organizace starají. Na to je navázán možný úbytek firem, které zde podnikají a které nás formou sponzoringu podporují. Já se snažím být střízlivě optimistický, ale samozřejmě připouštím, že specifika regionu svou významnou roli hrají a hrát budou.

3. S jakými problémy jste se musel po svém nástupu do funkce potýkat? Daří se tyto problémy zvládat?

Myslím si, že se nám to daří. Největším problém bylo přesvědčit odbor Sokolské všestrannosti k vyšší samofinancovatelnosti. To znamená, že v minulosti zde nebylo zvykem, aby členové členskými či oddílovými příspěvky participovali na jeho činnosti. Čili jedním z problémů byla větší míra finanční zodpovědnosti. Druhá věc se týká sportovních oddílů basketbalu a házené. Vzhledem ke skutečnosti, že trenéři a předsedové oddílů svou činnost vykonávají na bázi dobrovolnosti, tzn. bez nároku na honorář, plus minus zadarmo, jsme se museli vypořádávat s personální fluktuací; s tím, že celá řada lidí přicházela a odcházela.

 

Tyto personální změny byly mnohdy častější, než bylo zdrávo. A pokud například uprostřed rozehrané sezóny došlo k občasnému konfliktu mezi trenéry o to, zda hráčka bude hrát za jednu nebo druhou kategorii, tak tyto spory pochopitelně chod oddílu nepatrně narušily. V současné době si ale myslím, že v oddílu házené je situace stabilizovaná a trenérsky dobře pokrytá, totéž se dá říci i o basketbalu. Takže v oblasti sportovních oddílů momentálně zásadní personální problém nevidím, ale bohužel je faktem, že  od roku 2001 se např. pozice předsedy oddílu měnila šestkrát či sedmkrát, což je samozřejmě vysoké číslo. Přesto si myslím, že jsme všechny dílčí problémy zdárně vyřešili, systém běží dál a pokud přišel někdo nový, vždy brzy zapojil své síly a schopnosti ve prospěch celku.

4. Jaký je podle Vás současný stav TJ Sokol Karviná?

(Vývoj členské základny, spolupráce s městem, ekonomická stránka, zázemí, úspěchy atd.)
Myslím si, že po nějakých 15 letech práce pozitiva převažují. Členská základna je v podstatě stabilizovaná, pohybuje se ročně mezi 250 až 270 členy, s tím, že basketbal a házená mají mezi 90–100 členy a sokolská všestrannost o něco méně. Co se týče spolupráce s městem, tak jsem přesvědčen, že město nás z hlediska členské základny a výsledků akceptuje a na naši činnost celkem slušně přispívá. Příspěvek by samozřejmě mohl být vyšší, ale i vzhledem k výše řečeným okolnostem je třeba zdůraznit, že celá řada subjektů ve městě dostává podstatně méně finančních prostředků. Takže si myslím, že si příliš stěžovat nemůžeme.

 

Z hlediska ekonomického, konkrétně: Roční rozpočet Sokola se pohybuje mezi 2-2,2 miliony korun, z nichž zhruba 1 milion jde na basketbal, 800 tisíc až necelý milion na házenou a zbytek připadá na sokolskou všestrannost. Přibližně polovinu těchto prostředků nám dává město a zbytek je kryt vlastním samofinancováním. Takže si myslím, že situace je relativně pozitivní a každý rok jsou hospodářské výsledky, které projednáváme na výroční správě hospodaření, v mírném přebytku.

 

Ten nebývá závratně velký, proto jej kumulujeme a v případě, že dojde k nepředvídanému ekonomickému výpadku nebo se například na začátku nového kalendářního roku objeví vyšší náklady, které prozatím nemáme pokryty příspěvky z města či oddílovými příspěvky členů, pokud dojde ke změnám u sponzorů, pak se z tohoto přebytku financuje činnost organizace v první části roku, než se situace stabilizuje. Tento princip je nutný, protože kdybychom se dlouhodobě ocitli každoročně v deficitu, nebylo by možné další kalendářní rok finančně pokrýt. Nebylo by z čeho. V současné době tedy můžeme hovořit o slušné ekonomické stabilitě. To vše zásluhou výboru, paní ekonomky a poněkud neskromně podotknu, že z nemalé části i osobou předsedy, protože se snažím, kromě přímého shánění financí, o neustálý tlak na lidi kolem sebe, aby se pokoušeli hledat další zdroje financování.

 

Co se sportovních výsledků týče, myslím, že za těch 15 let jak basketbal, tak i házená prošli celou řadou úspěchů;  jen fakt, že v mnoha věkových kategoriích se hrají ligové soutěže, považuju za velké vítězství. U basketbalu bych chtěl vyzdvihnout kategorii U20, která se v letech 2010 a 2011 stala mistrem republiky; kategorie U16 a U18 hrály opakovaně play-off, v ligové soutěži mužů postoupil Sokol do 2. ligy, ve které se už také dvakrát účastnil play-off. Co se týká házené, stálé působení TJ Sokol Karviná v 2. lize žen přineslo střídavé výsledky. Od těch výborných, přes určitý pokles, až po minulý rok, kdy měly holky reálnou šanci na postup do 1. ligy, která nakonec skončila druhým místem.

 

Můžu tedy konstatovat, že ona pomyslná „sportovní pyramida“ mládeže funguje.  U sokolské všestrannosti je obtížnější o úspěších hovořit, protože se nejedná o závodní sport v pravém slova smyslu. Přesto se členové účastní světových gymnaestrád, cvičení, sletů, takže si myslím, že i tato činnost funguje dobře, jen se jedná o záležitosti spíše jednorázové, které jsou zaměřeny na starší věkové kategorie. Společenská funkce této aktivity je však nepopiratelně pozitivní, za což jsem rád.

Autor: Ivona Fridrichová, 18. 4. 2016

Plné znění textu ke stažení zde.

Členské a oddílové příspěvky